Logo

Počítačové sítě

Co je to síť? Topologie sítí Sběrnicová topologie Hvězdicová topologie Prstencová topologie Typy sítí IP adresa Protokoly TCP/IP Kódy protokolu HTTP Model ISO/OSI Metody potvrzování Rozvoj internetu

Síťové prvky

Síťové karty Huby Bridge

Ethernet

Historie ethernetu 10BASE5 10BASE2

Novell

Novell O.S. Tisk v Novellu Login-script

Linux

Historie linuxu Adresáře linuxu

Infotipy

Literatura www stránky

Reklama

Vše o Sagemech
Internetový obchod s tričky
Počítačové sítě
Adresa článku: http://site.the.cz/index.php?id=23

Linux - Historie Linuxu

Linus Torvalds

Autorem operačního systému Linux je pan Linus Torvalds. Původní verzi Linuxu napsal asi před deseti lety. Od té doby však byla tato verze mnohými dalšími programátory značně upravena a zdokonalena.

Na vývoji Linuxu se nijak nepodílely společnosti, které vytvořily původní UNIXové systémy. Linux byl kompletně celý znovu vytvořen. Existují verze pro procesory Intel, ale například i pro procesory Alfa a další.

Vývoj operačního systému Linux je naprosto jedinečný. Při běžné tvorbě software se postupuje tak, že se vytyčí cíle, a předem určená skupina programátorů (zaměstnanci firmy) se těmto cílům snaží přiblížit. Tento systém má tu výhodu, že dopředu odhadneme množství potřebného času, náklady a koncovou formu software. Velkou nevýhodou je však uzavřená skupina programátorů a nejistota, zda byly cíle vytýčeny správně. Další problém je při hledání chyb, kdy menší skupina programátorů často přepisuje celé úseky programu, čímž se tvorba software prodlužuje a prodražuje.

Pan Torvalds však přišel s jednou velice zajímavou myšlenkou. Rozhodl se, že neponechá vývoj Linuxu jen na svých bedrech, ale podělí se o starosti s širokou programátorskou veřejností. Tak vlastně došlo k velice zajímavému vývoji operačního systému, který vlastně probíhá dodnes. Každou část operačního systému má na starosti jeden programátor. Je to jakýsi koordinátor. Toho kontaktuje spousta dobrovolníků, kteří sami vytváří různá vylepšení a doplnění operačního systému. Pokud je doplnění nebo oprava výhodné, je tato zahrnuta koordinátorem do celku operačního systému.

Tím byl vlastně vytvořen obrovský programátorský tým, který řeší úkoly daleko rychleji a s mnohem větší silou, než uzavřená skupina programátorů určité softwarové firmy. Je zde však ještě jedna obrovská výhoda. Operační systém Linux není vytvářen s nějakým konkrétním cílem, který nemusí být vždy správný, ale je vytvářen živelně a reaguje na přesné potřeby programátorů a správců sítí. Díky tomu je zaručeno, že operační systém nebude obsahovat zbytečné nesmysly, ale bude obsahovat přesně to, co potřebujete. Navíc všechny části, které se nově vkládají do Linuxu jsou testovány toutéž programátorskou veřejností, která systém vytváří, čímž je zaručena prakticky stoprocentní bezchybovost systému.

Tučňák TuxNa Linux se vztahují licenční podmínky GPL (GNU General Public Licence). Tato licence se vztahuje na veškeré produkty tvořené nadací Free Software Foundation a jejím cílem je zpřístupnit distribuční práva široké veřejnosti. Znamená to, že můžete software GNU distribuovat za libovolný poplatek, ale nesmíte nikomu nařizovat, za jaký poplatek má šířit distribuci dále. Kromě toho musíte s každou distribucí GNU software dodat i zdrojové kódy, takže každý si může software upravit dle vlastních potřeb.

Linux podporuje většinu software napsaného pro UNIX. Prakticky ale přichází s každou distribucí Linuxu takové množství aplikací, že nemáte potřebu hledat další softwarové vybavení. Pokud ale vaše distribuce neobsahuje potřebný software, je velká pravděpodobnost, že ho naleznete v jiné distribuci UNIXu a že bude software ve vašem Linuxu fungovat.
Protože se Linux neustále vyvíjí, je třeba zavést pořádek do jednotlivých verzí jádra. Označení jádra se skládá ze tří částí. První část označuje číslo verze. Pokud máte verzi 1 a 2, zjistíte, že je v nich podstatný rozdíl. Druhé číslo označuje různé revize jednotlivých verzí. Pokud je číslo sudé, jedná se o stabilní revizi, pokud je číslo liché, jedná se o testovací revizi. Po otestování a opravení chyb je revize prohlášena za stabilní a je jí přiděleno sudé číslo. Třetí číslo pak označuje podverzi revize. V době psaní této knihy byla k dispozici verze 2.2.5.

A proč se jmenuje Linux tak, jak se jmenuje? Všechny verze UNIXů obsahují podle zvyklosti v názvu buď písmeno X, nebo písmeno V. Pan Linus Torvalds se rozhodl svůj operační systém pojmenovat po sobě a složením jeho jména a písmene X vzniklo jméno LINUX.

Z knihy: Jan Hrabánek – Linux, učebnice
Informace o serveru
Valid XHTML 1.1 / Valid CSS 2 / Printer friendly / © site.the.cz
Upozornění